Grand Park

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Goto down

Grand Park

Příspěvek pro Admin za Mon Feb 06, 2017 11:49 pm


Admin
Admin

Poèet pøíspìvkù : 88
Join date : 06. 02. 17

Zobrazit informace o autorovi http://callifornia--rpg.forumczech.com

Návrat nahoru Goto down

Re: Grand Park

Příspěvek pro Madeleine Vilde Laurent za Wed Mar 15, 2017 11:55 pm

*Už prešiel nejaký čas od toho ako sa Connor k nej nasťahoval a stále bola rada za to, že mu to rodičia dovolili. Konečne nebola v tom dome sama a mala sa s kým rozprávať. Aj keď väčšinou času chodila za Troyeom aby sa s ním porozprávala. Našťastie si Troye a Connor sadli. Po pravde sa tomu ani nediví, Connor je ako ona a keď si Troye rozumie s ňou, musí si aj s ním. A aby toho nebolo málo, dokonca sa sem nasťahoval jej priateľ cez listy. Je to už dlhý čas, kedy si začali písať a je rada, že ho takto spoznala. O Austinovi sa dozvedela hrozne veľa vecí o ktorých vlastne nevedel asi nik iný len ona. Asi nečakal, že sa môžu niekedy v živote stretnúť. Ona bola predsa z Paríža a on z Poľska. A keď sa nakoniec presťahovala do LA, bola ešte menšia šanca, že sa stretnú. No čo sa nestalo? Presťahoval sa do LA, presne tam kde ona a k tomu na jej školu. Teda, nie, že by jej tá škola patrila ale veď viete čo tým bolo myslené. S Austinom si píšu 5 rokov a samu niekedy prekvapí, že to je už toľko. Vie o nej veci, ktoré o nej vie len rodina a Troye, napríklad jej strach z tmy. To nepovedala nikomu inému len jej blízkym. A s Austinom sa za tých 5 rokov zblížila. Len cez listy ale to je tiež spôsob. A keď jej jedného dňa napísal, že sem ide, bola šťastná. Tak nejak ako keď zistila, že celá jej rodina ide sem. Trochu sa aj bála, keďže si do teraz len písali a odrazu by sa mali stretnúť ale všetko je predsa po prvý raz. Fotky si párkrát poslali, takže obaja vedeli ako ten druhý vyzerá. A klamala by keby povedala, že nie je pekný. Práveže je a až príliš. No nikdy neuprednostila vzhľad pred povahou. Už len z jeho písania vedela, že je fajn a dá sa s ním rozumieť. Preto sa tak na neho tešila. No jej radosť vyprchala keď ho prvýkrát stretla, v škole. Tváril sa ako keby neexistovala. Ďalšie dni to ale bolo horšie. Zapadol rýchlo a našiel si priateľov ale k nej sa správal odporne. Bol na ňu naozaj nepríjemný. Nechápala prečo taký je, keď jej tak nikdy neprišiel. Viac ju ale prekvapilo keď vždy večerom jej napísal. A vždy. Cez deň sa správal hnusne, večer jej písal ako keby sa nič nestalo a zase to bol on. Ten Austin, ktorého poznala zo všetkých tých listov, ktoré si odkladala. Dnes to sú dva mesiace, čo tu Austin je ale vôbec nič sa nezmenilo. Správa sa rovnako ako v prvé dni. A ju to naozaj mrzí. Už niekoľkokrát sa stalo, že sedela u Troyea na posteli a rozprávala mu o tomto. A vedela, že už mu to asi začína liezť na nervy, počúvať o tom istom ale bola z toho smutná a potrebovala sa s niekým zveriť. Troye jej prišiel ako skvelý nápad, bol to predsa jej najlepší priateľ a vždy tu bol pre ňu. No najväčšia vec, ktorá sa diala bolo to, že žiarlila. Sú to len dva mesiace a má priateľku. Quinn Fabray. Hlavnú roztlieskavačku. Žiarlila preto, že s ňou sa pozná necelé dva mesiace a sú spolu a s ňou sa pozná 5 rokov a nedokáže ju v škole ani pozdraviť. Vždy keď prechádzajú chodbou, stojí pri kraji a sleduje ich. Presnejšie Austina. No za ten čas zistila, že to proste nie je on. Vie to. Vie o ňom veci, ktoré iní nevedia a vie aj to, že takto by sa určite nesprával. Aspoň v to dúfa. Potrebovala si ale vydýchnuť zo všetkých vecí, preto sa rozhodla, že pôjde von. Je sobota, deň bez školy, tak nebude sedieť doma a trápiť sa. Obliekla si jednoduché biele tielko, na to jednoduchý svetrík, kraťasy a žabky, k tomu kabelku kde má všetko potrebné. Práve teraz sa nachádza v parku, kde to naozaj miluje a chodí sem rada. A ako vždy má v ruke skicár a ceruzku, pričom sedí pod stromom a díva sa oproti na ďalší strom, kde sa nachádza veverička. Vždy kreslí čo vidí, ak to nie je Connor alebo.. Austin. Už niekoľkokrát sa jej stalo, že ho nakreslila, no nikomu ich nikdy neukázala. Zavrtí ale hlavou aby ho vyhnala z hlavy a venovala sa kresleniu, ale už teraz vie, že je neskoro a tak ľahko ho z hlavy nevyženie.*
avatar
Madeleine Vilde Laurent

Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 07. 02. 17
Age : 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Grand Park

Příspěvek pro Austin Ignacy Czartoryski za Sun Apr 02, 2017 7:59 pm

*Austin se do Ameriky těšil i přes to, že v Polsku zůstala snad celá jeho rodina. Samozřejmě, že ho nechtěli zprvu pustit samotného, ale když přišel Austin s argumenty, že už není malý kluk a bude mít byt s jedním z jeho přátel, který se tam přestěhoval před několika lety, pustili ho. Byl neskutečně rád a vděčný za příležitost dostat se do Ameriky. Už od mala se věnoval atletice a ve skoku vysokém získal spoustu medailí, nebylo tudíž překvapením, když dostal možnost přejít na školu do Los Angeles a poté jít se stipendiem na vysokou školu, musel se ovšem na škole udržet a zároveň pokračovat ve sportování. Nedělalo mu to problém, většinu svého času trávil na sportovištích a trénoval, chtěl být nejlepší, tak pro to musel také něco udělat. Z Polska to do LA byla poměrně dlouhá cesta, ale jelikož byl Austin natěšený, nedělalo mu problém strávit tolik hodin v letadle. Alespoň se mohl věnovat své další zálibě – psaní, od té doby, co se naučil psát, toho už sepsal poměrně hodně a když zrovna někde neběhá či netrénuje, věnuje se právě tomuto koníčku. I když už má nějakou tu knihu v šuplíku sepsanou, nejradši si psal se svou přítelkyní přes dopisy – Madie. Nikdy by ho něco takového nenapadlo, začít si psát s člověk z úplně jiné země, ale jelikož to dostali za úkol ve škole, ještě tehdy na základce, neměl na výběr. Doteď je za to rád, jelikož považuje Madie za svou druhou polovičku, která o něm pomalu ví víc, než on sám. Kdykoliv se mu v životě stalo něco dobrého či vyhrál nějaký závod, těšil se, až o tom napíše Madie. Kolikrát jí i přiložil fotku s medailí či když byl v cizině na závodech, stejně jako posílala ona fotky jemu. Pečlivě si je ukládal společně s dopisy, a když měl špatnou chvilku, četl si je – vždy mu zvládli navodit takovou tu lepší náladu. Samozřejmě, že kolikrát přemýšlel nad tím, že by bylo super se s ní setkat naživo, ale z Polska do Francie to přeci jen nějaká ta dálka byla a navíc se poté ještě Madie přestěhovala do Los Angeles. S nadšením ji proto v letadle sepsal dopis, ve kterém ji oznámil, že se stěhuje do Los Angeles a těší se na setkání. Byl nervózní, přeci jen si s ní dopisoval 5 let a teď by se měli vidět. Do Ameriky tedy přijel s přesvědčením, že s Madie bude trávit většinu svého času. No, skutečnost byla jiná. Jakmile se dostal na střední školu a přidal se do všech těch sportovních týmu, začaly si ho všímat populární lidi a tak nějak ho vtáhli mezi sebe. Nebránil se, proč by měl? Chtěli se s ním bavit a Austin byl tedy rád, že někoho pozná. Když se ovšem chtěl jít bavit o přestávce s Madie a zajít k ní do třídy, jeho noví přátelé se na něj dívali zvláštním pohledem a ptali se ho, jestli se zbláznil, že teď je s nimi a ne s nějakou třeťačkou. Nechal to tedy být, ten den, ale brzy poté pochopil, že jestli chce být ‚někdo‘ na škole a přežít to tam v klidu, vyhnout se posměškům na téma, že je z nějaké prdele v Evropě a neriskovat to, že mu někdo zbývající rok znepříjemní nebo zapříčiní zrušení stipendia, musí se ve škole a ve společnosti svých přátel přestat bavit s Madie a když, tak na ní nebýt tak milý, jaký je, ale prostě jako každý idiot, kterého považoval za přítele. Mrzelo ho, proto jí vždy večer psal a přišlo mu, že jí tak vynahrazoval alespoň ty dny ve škole, když na ni byl hnusný. Netrvalo dlouho a našel si dokonce přítelkyni, nečekal, že by kdy mohl chodit s hlavní roztleskávačkou, ale stalo se. S Quinn si rozuměl a ve škole byl díky ní ještě víc populární , což se mu zalíbilo. Samozřejmě, že měl kolikrát chuť jít za Madie, která zrovna byla u skřínek na chodbě, ale věděl, že by jeho noví přátelé nereagovali zrovna nadšeně. S Madie se znal už pět let, sice přes dopisy, ale věděla o něm dost důvěrné věci a proto ji nechtěl smazat ze svého života, ani nad tím nepřemýšlel. Byla sobota a Austin měl v plánu jít s pár kluky z atletického týmu si jít zaběhat, přeci jenom je to lepší běhat v parku než na oválu. Nejlepší ovšem byla stezka až k Hollywoodkému nápisu, kam si chtěl jednou zaběhnout s Madie, ale nakonec z toho sešlo, jelikož Austin nechtěl riskovat, že je někdo uvidí. Nyní měl na sobě černé šortky a šedé volnější triko, v čemž se mu běhalo nejlépe. Vydrželo jim to takovou hodinku, než se nakonec zastavili u lavičky a Austin se posadil na opěradlo, postupně se vydýchal a dal se s rukama do řeči, někteří z nich si vytáhli cigarety a zapálili se, nabízeli vždy i jemu, ale Austin vždy něco takového odmítl, zastával to, že sportovci by neměli pít a ani kouřit a jelikož se chtěl stát jedním z nejlepších sportovců, musel tohle odmítat. Jakmile se Austin rozhlédl kolem, zastavil pohledem na Madie, která seděla sama pod stromem a něco si čmárala do skicáře. Musel se usmát, kolikrát mu za těch pět let poslala svůj výkres a Austin jí ho vždy pochválil, miloval její kreslení a tak si všechny papíry schovával, stejně tak jako zbytek. Úsměv mu moc dlouho na tváři nevydržel, jelikož do něj jeden z přátel drcnul s otázkou, nad čím se tak usmívá a Austin to prostě a jednoduše zakecal a mluvil s nimi dále o společných zájmech.*
avatar
Austin Ignacy Czartoryski

Poèet pøíspìvkù : 1
Join date : 27. 02. 17

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Grand Park

Příspěvek pro Madeleine Vilde Laurent za Mon Apr 03, 2017 6:05 pm

*U Madie to bolo úplne rovnaké. Rodičia ju nechceli pustiť, pretože LA a Paríž bol predsa od seba dosť ďaleko. No po pár rozumných argumentoch a dlhom presvedčovaní to nakoniec dovolili. Najviac sa asi lúčila s Connorom ale nakoniec je tu. Ani si nevie predstaviť, čo by robila keby sem neprišla a nestretla Troyea. Je pravda, že niekedy mala chuť ho priškrtiť ale čo by bez neho robila. Pravdepodobne by mala nudný život. Je ale pravda, že predtým než prišla do LA, poznala Austina. Cez listy ale poznala. Zo začiatku to bolo naozaj divné, písať si s niekým neznámym. Ale obaja si zvykli rýchlo a je za to naozaj rada. Za tých 5 rokov sa o sebe dozvedeli naozaj všetko až mala pocit, že vie o nej viac než vlastná rodina či Troye. Poslala mu aj nejaké svoje výtvory a dokonca aj on jej. O tom, že píše vie a je vďačná, že sa jej takto zveril a poslal jej to. Určite by bol aj dobrý spisovateľ, pretože dielo čo jej poslal, bolo naozaj výborné. Ani vo sne si nepredstavovala, že si takto budú rozumieť. Vždy ju potešilo, keď od neho dostala list a rovnako ako on, keď sa jej niečo prihodilo, niečo dobré, nezabudla mu o tom napísať. A keď jej odrazu napísal, že sa sťahuje do LA? Bola nadšená, kto by nebol. Konečne by ho uvidela naživo a nie len po fotkách, ktoré jej posielal. Bola aj nervózna, čo bolo ale normálne, keďže by sa videli prvýkrát. Celé dni, keď vedela, že je už na škole, celý deň ho vyzerala ale ani raz neprišiel. Myslela si, že len zabudol ale keď videla, že je s ostatnými a ju očividne ignoroval, došlo jej, že nezabudol. Len nechcel. Odvtedy si ju nevšímal a keď áno, tak bol naozaj odporný. Jasné, večer jej potom písal ale po čase ju tá radosť, že jej píše proste prešla. Bola rada aspoň za to ale bola naozaj smutná, že inak sa s ňou nerozprával. Preto to väčšinou končilo plačom alebo zverovaním sa Troyeovi. A po čase? Zistila, že nežiarli len preto, že ju pozná tak dlho a Quinn nie. Skôr preto, že je s ňou. Žiarlila vždy, keď ich videla na chodbe a aj vtedy, keď ich nevidela. Vedel to len Troye, ktorý vlastne vedel o všetkom čo sa týkalo jeho. A preto to aj vyzeralo tak, že ju stále odhováral nech na neho kašle. Ale nešlo to. Chcela by, aby sa tak netrápila, ale nešlo to. Mala ho až príliš rada. Preto aby nemyslela na Austina, vybrala sa von aj so svojim skicárom. Pri kreslení sa vždy uvoľní a nemyslí na nič iné. Na sebe mala svoje obľúbené žlté šaty, ktoré dostala na narodeniny od rodičov aj keď ich vyberal Connor. Aspoň, že má tak skvelý vkus. Skončila ako inak v parku, kde trávila dosť času. Nie je ani žiadne prekvapenie, že kreslí, keďže toto dievča kreslí stále keď má čas. Upraví si vlasy aby jej nezavadzali a poobzerá sa po okolí. Už išla skloniť hlavu späť ku skicáru keď v tom si všimla, jej veľmi známeho blondiaka. V ten moment ako keby sa jej zastavil čas. Vždy jej to tak prišlo, keď ho videla. Hlavne jeho úsmev. Za ten čas čo ho tak vídala, milujem keď sa usmeje. Ako keby sa celý rozžiaril. No väčšinou ten úsmev patrí práve Quinn, na ňu sa ledva pozrie. Keď si všimla, že sa Austin tak ako pred chvíľou ona, pozrel po okolí, hlavu hneď sklonila dole. Nechcela aby videl, že sa na neho díva. Povzdychne si a mierne zavrtí hlavou, pričom pokračuje v kreslení, no už po pár ťahoch vie, že to nemá zmysel. Prišla sem aby na Austina nemyslela a on sem príde ako nejaká čerešnička na torte. Preto po dlhšej chvíli hlavu zdvihne znova a pohľad uprie na neho. Musí sa usmiať. Možno sa k nej správal hrozne alebo ju ignoroval ale rada sa na neho dívala. Tak ako sa na neho nikdy neprestane rada dívať, tak ho aj nikdy neprestane mať rada.*
avatar
Madeleine Vilde Laurent

Poèet pøíspìvkù : 5
Join date : 07. 02. 17
Age : 18

Zobrazit informace o autorovi

Návrat nahoru Goto down

Re: Grand Park

Příspěvek pro Sponsored content


Sponsored content


Návrat nahoru Goto down

Zobrazit předchozí téma Zobrazit následující téma Návrat nahoru


 
Povolení tohoto fóra:
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru